Zdravím, plánuji výlet na 4 dny po severu a okolí Čech a Slovenska. Start ve středu 16.8.2017 cca 10h, návrat sobota / neděle dopo. Denně cca 450 km. Vím, že je to na rychlo, ale pokud by se chtěl někdo přidat budu rád. Cesta je tak nějak bez přesnějšího časového plánu, prostě "jak to vyjde". Hlavní body trasy: Polsko - Stolove hory Polsko - Osvětim Slovensko - Dukla Ukrajina - Užhorod Slovensko - Zemplínská Šírava Slovensko - Tatranská magistrála Slovensko - Nitrianské Rudno Čechy - Vizovice Spaní ve stanu v kempech, nebo na divoko.
Z Nitrianskeho Rudna je celkom pekná horská cesta aj cez Valaskú Belú na Ilavu, potom po druhom brehu Váhu sa dá ísť do Trenčína cez Skalku nad Váhom (tiež pekné aspoň na pozretie zvonku). Ďalej by som odporúčal radšej cez Beckov (obľúbená motorkárska cesta s hradom) a buď do ČR cez Nové Mesto a Strání alebo to ešte potiahnuť z Nového Mesta na Čachtice a nádhernou cestou cez les zadom popod Čachtický hrad na Višňové, Hrachovište a Starú Turú. Ak by dovolilo počasie, v sobotu bych sa mohol kúsok pridať v tejto oblasti.
A ešte jedna poznámka: Ak by vyšiel čas, tak na ceste z Martina by som odporúčal z Nitrianskeho Pravna neísť na Prievidzu (i keď je to na zváženie, tamojší Bojnický zámok stojí za pozretie), ale vybrať sa cez Kľačno a Fačkovské sedlo na Čičmany, tie naozaj stoja za pozretie a zastávku. A odtiaľ na to Rudno. Alebo cestou z Rudna sa staviť v Čičmanoch. Možno už moc vymýšľam, ono je tu toho veľmi veľa na pozeranie
Diky za tipy, na slovensku jsem klem Nitr.Rudna nebyl 20let, tak jsem rad za kazdy postreh. Na den je cca 450km a tak casu bude asi dost. Zapracuji do itinerare. Dneska jsem privezl i GoPro kameru, tak snad bude i trochu videa.
Jaaaj pekna cesta, ale Uzhorod by som na tvojom mieste vynechal. 4-5 h cakanie na hranici nie je nic nezvycajne. V kazdom pripade peknu cestu prajem, napis potom svoje dojmy. Ja sa chystam o 2 tyzdne na Helsku kosu do Gdansku a tiez mi to vychadza na 450 km/den.
Pokiaľ viem tak skútre nikdy nikde v zápchach ani podobných frontách nestáli Spravidla sme sa pri prejazde hranicou Chorvátsko - Bosna a Hercegovina prešnorovali až k budke a niekedy ukazovali pasy aj na úrovni auta,vtedy som si to náramne užíval
Honda PCX - 2010, predaný, 24 tis km Honda Shadow - Black Spirit VT750C2B,2011,predaný,40 tis km Yamaha X-Max 250 - 2012, predaný,84000 km Honda Forza 300 - 2018, predaný 29000 km Honda Hornet CB600F 2013, predaný 32000 km
Nemal som, a tak skoro ani mat nebudem moznost prechadzat (nie B-ckovu) hranicu na moto, ale minimalne mi pride nefer sa takto obiehat len preto, ze mi to vozidlo dovoli. Ono ti ludia tam nestoja prenic zanic ... mozno sa to toleruje, mozno ste mali stastie na colnikov, ale pekne to nie je
Fí ha.tak poväčšine skútristov z celého juhu nechcem písať sveta si kupuje skúter práve preto aby sa rýchlo a všade dostal skôr ako na aute.Myslím že práve kvôli tejto výhode bol vôbec skúter vymyslený keď nerátam jednoduché ovládanie. Chceš mi povedať že keby si išiel do toho Užhorodu by si zo skútrom stál v 5km rade?
Honda PCX - 2010, predaný, 24 tis km Honda Shadow - Black Spirit VT750C2B,2011,predaný,40 tis km Yamaha X-Max 250 - 2012, predaný,84000 km Honda Forza 300 - 2018, predaný 29000 km Honda Hornet CB600F 2013, predaný 32000 km
Neviem ci ma zmysel o tomto viest diskusiu Suhlasim s tym co pises, akurat hranica je hranica, tam ti ludia necakaju na zelenu, ale na peciatku do pasu, co ti dava pravo vsetkych obehnut len preto ,ze ti to motorka fyzicky dovoli? Si parkujes aj na miestach pre invalidov lebo si mozes dovolit zaplatit pokutu? Mna stvalo ked nas na HU-SRB hranici motorkari obiehali, procedura s pasom sa neurychli, len preto ,ze si prisiel na motorke a kufrove zalezitosti v mojom pripade dlhsie ako minutu netrvali, tak preco take ignorantsvo vsetkych a rovno k budke? Na otazku ti neodpoviem lebo taka situacia mi v blizkej buducnosti nehrozi, ale nezvyknem sa obehovat len preto ,ze som vecsi, rychlejsi a ... dopln si hociajku "vyhovorku"
Tak uz jsem 30km od Wroclawi, jede se super. Na ukrainskych hranicich se to pry nevyplaci predjizdet, pac na to jsou policajti/celnici haklivy a pak si te dukladne zkontroluji. Pokud to pujde hodne pomalu, tak Uzhorod vynecham, bude mne to mrzet, ale zas tak moc nutne tam nepotrebuju. Uvidime...
Tak nech ti to dobre ide.V sobotu som bol v Tužine na Jawa Čz stretku a boli tam chalani od vás čo boli na Jawách na Ukrajine.Našli tam Režnú vodku.Pochvalovali si,že sa to dobre pije.Tak až sa tam dostaneš,treba skúsiť.
Takže jen lehce: Středa Odjezd později cca v 10:30 z Nového Bydžova směr Náchod, v Polsku Stolowe Hory, v podstatě Prachovské Skály v CZ. Pak dále směr na Wroclaw, začíná pršet... Ve Wroclawi už prší celkem slušně a navíc fouká vítr. Při příjezdu do města mně předjíždí dvě sanitky, čím víc se blížím do centra, tím více semaforů a i horší silnice. Takové 50 let staré rozpadlé a mokré kostky na tříproudové silnici plné aut, to fakt není nic moc. Kousek od kulturního centra Wroclawi mně předjíždí i hasiči s plošinou a zjevně jedeme na stejné místo. Po nočních lijácích spadl strom na tramvaj v parku kousek od místa, kam zrovna mířím. Na parkoviště se dá s motorkou, mezi sloupky u cesty, protáhnout bez placení. Plánovaná pauza 30 minut by za placení stejně nestála, navíc počasí nic moc, alespoň přestalo pršet. Něco se tam na odpoledne asi chystalo, protože tam byly spousty lidí. Procházka mně zavedla k velké fontáně, která byla fakt skvělá. Bylo to první místo, co fakt potěšilo už jen proto, že už nepršelo. Odjezd z města vedl jinou, kratší cestou, takže jsem byl rád, že mokrý kostky už nemusím. Po výjezdu z Wroclawi jsem si všiml, že na silnici začala v podstatě souvislá dvojitá plná čára, která bohužel vedla až na Duklu, kam jsem mířil. Cesta po Polském venkově je lemována tisíci semafory a tisíci kruhovými objezdy, kdy člověk musí dobrzďovat k 200 až 300 metrů dlouhé koloně. Plánovaný cíl byl v kempu, o kterém jsem v osm hodin večer věděl jediné a to, že tam nedojedu. Začal jsem tedy hledat místo na noc v přírodě. S přibývající tmou začalo znovu pršet a navíc jsem se dostal na silnici s vyjetými kolejemi, jelo se dost špatně, na lesních cestách byl kromě klasického zákazu vjezdu i zákaz vstupu kvůli nedávným lijákům a hrozícímu nebezpečí padajících stromů. Zhruba po půl hodině hledání jsem našel relativně suchou louku na kopci za vesnicí u hájovny, kam se dalo zajet „za roh“ a postavit stan. Do plánovaného cíle chybělo cca 90 Km a ty jsem musel přidat na druhý den. Čtvrtek Do Oswietimi to bylo zhruba 100 Km, které ráno utekli jako voda. Ráno jsem vstal brzy, jelikož jsem nechtěl aby mně tam někdo načapal. Na místě tábora v Brzezince jsem byl už v osm hodin, což se ukázalo jako dobrý nápad, jelikož v devět hodin přijelo cca 100 lidí autobusy na komentované prohlídky. Tábor je moc smutné místo, které stojí za zkouknutí, až po přečtení informačních cedulí přímo na místě člověk pochopí, co se tam za ty čtyři roky stalo a jak to vlastně probíhalo. Dýchne na vás ten zvláštní mrazivý pocit, když si uvědomíte že tím místem, kde právě stojíte, prošly miliony už předem mrtvých lidí. Další cesta vedla na východ za pohořím Tater ze severní strany. Podél dvojité plné čáry jsem se sunul směrem k bojišti Na Dukle. Cestou jsem pochopil, proč Poláci jezdí jako pr.sata. Doma jinou, než dvojitou plnou nemají a proto když předjíždějí v Polsku, proč by to nešlo jinde. Není problém, že v 70-ti v zatáčce vás předjíždí kamion apod. Prokousal jsem se dalšími zhruba 400 kilometry lemovanými semafory (na ně jsou Poláci myslím úchylní) a kruháky, cestou se otevřelo několik krásných výhledů na Tatry z „druhé strany“, jenže záplava osobních i nákladních aut znemožnila jakékoliv video. Bohužel, občas to fakt stálo za to. Dukla je při příjezdu z Polska docela nenápadné místo, tak jsem to samozřejmě přejel, ale nakonec jsem to našel. Památník je velkolepý, udržovaný a při procházce hřbitovem padlých člověku dojde, že válka je opravdu „vůl“. Pak ještě povinná fotka u tanku T34 naproti a hurá na Zemplínslou Šíravu. Cestou nic zvláštního, jen U Michalovců asi 5 Km před cílem se na mně zavěsili dva policajti na motorkách, tak jsem jel jak se má až do kempu. Přijedu na místo a vidím ceduli „kemp uzavřen pro sraz motocyklů“. Byl jsem trochu zmaten a tak jsem se zeptal policistů, co se vlastně děje (kdo jiný by to měl vědět lépe) a bylo mi sděleno, že se koná největší sraz motorkářů na Slovensku, no super. Ve čtvrtek se ještě neprodává jednodenní vstup, takže jsem to měl za 20 euro, ale zase jsem dostal tričko, tak jsem to moc neřešil. Začalo mi být jasné, že plán na další den se bude muset změnit. Můj vrozený kladný vztah k alkoholu způsobil, že jsem rovnou odpískal Užhorod. Večer u pivka jsem se od lidí, kteří se odtamtud právě vrátili, dozvěděl že „skejsli“ na hranicích tam 4,5 a zpět 4 hodiny, což by mi časově stejně nedalo. Při hledání místa na spaní jsem zmerčil českou RZ, z Liberce, tak jsem zakotvil u nich. Později jsem zjistil, že to Češi vůbec nejsou, ale mašina je Slováka, který tu RZ našel a používá ji jako “fejkovou“ kvůli policajtům. Užil jsem si motosrazu, co to šlo, zvláště kapely Karpina a Rammstein rev. byly super, prostě pivo, baby, muzika, atd. V noci se ještě připotácel ten frajer s Libereckou RZ a začal trápit mašinu, rozpálil výfuk až ke svodům u motoru, chladič mu běžel ještě asi 15 minut a ráno měl opálenou barvu na spodku na plastech. Pořád tvrdil, že je to jeho „milášek“. Já bych to asi tak netrápil, no co už. Pátek Ráno v 10 hodin jsem si za 0,50 euro dýchnul do Draegera a s výsledkem 0,00 promile jsem vyrazil směr Nitrianské Rudno. Nedostatek času způsobil cestování po dálnici, po které jsem se dostal do Vysokých Tater. Počasí bylo nádherné a tak jsem nasadil i kameru. Z Tatranské Lomnice na Štrbské Pleso je fakt nádherná cesta, minimální provoz, dobrý asfalt a spousta zatáček, prostě luxus. Při příjezdu do kempu na Nitrianské Rudno mně překvapila fronta u příjezdu. Když se zvedla závora, proklouzl jsem dovnitř a šel se ubytovat. Paní u okénka se ptala, jestli patřím taky ke srazu, což mně opět překvapilo, řekl jsem že ne, že chci jen přespat a to tady už šlo. Konal se zde sraz Trabantů a podobných „prehistorických“ vozidel. Dělali kravál až do šesti do rána, ale usnul jsem. Kemp vypadá v podstatě stejně jako před 27-mi lety, kdy jsem tu byl ještě s rodiči několikrát na dovolené, jen je tu asi o metr méně vody, prostě sucho. Lehce jsem popil a pokecal s místním stánkařem a ukecal ho, aby si přivstal a ráno mi udělal polívku. Sobota Ráno po Gulášovce a focení odjez směr Čechy. Plánovaná odbočka na Bánovce a přilehlé rodiště mojí babičky proběhla v pohodě, až na to, že jsem chtěl natočit pro rodiče video, ale kamera se po pěti minutách resetla a vypnula. Vracet 20 Km se mi už nechtělo, tak někdy příště. Pak se spolehněte na GOpro. Cesta z Trenčína na přechod Starý Hrozenkov je jedna z nejhorších silnic, co jsem kdy jel. Starý rozbitý beton předstírající silnici se střídá s asfaltem s kolejemi velikosti malé řeky. Za přechodem jsem nabral směr Vizovice. Cesta vede přes lázně Luhačovice, kde měli sraz vozidla s nápisem JAWA, moooc hezké. Ve Vizovicích opět manévry, neb Vizovické Trnkobraní přilákalo asi milion lidí. Dal jsem si kafíčko a štrůdl a s blížícími se mraky jsem vyjel směr Žďár Nad Sázavou za kámošem. Mezi Přerovem a Prostějovem mně chytil liják jako kráva až došlo na nepromoky a dokonce byla i škola smyku na mokré hnusné vracečce, ale čekal jsem to a tak v pohoo. V Boskovicích už bylo sucho a u benzínky jsem se převlékl a zjistil, že vysoušečem rukou na záchodě jde poměrně rychle vysušit tričko. Dále sinice suchá a do síle sobotní etapy už to bylo piánko. Tam už se točil na grilu králík a smála se na mně hromada pivka. Spaní na posteli také přišlo vhod. Neděle – Za hodinku jsem byl doma a všichni včetně mně měli velkou radost. Celkem 1760 Km, Majda trochu špinavá, ale nezradila.
od lubosch » 11 srp 2017, 10:28 
/ SPRITMONITOR.DE: 
Spravidla sme sa pri prejazde hranicou Chorvátsko - Bosna a Hercegovina prešnorovali až k budke a niekedy ukazovali pasy aj na úrovni auta,vtedy som si to náramne užíval 
